Spánek
Spánek je útlumově-relaxační fáze celého organismu, při níž dochází ke změně činnosti mozku, doprovázené ztrátou vědomí a podstatně sníženou citlivostí na vnější podněty, dále mimo jiné dochází k uvolnění svalstva, po většinu doby jeho trvání je snížena tělesná teplota, dýchání se zpomaluje a krevní tlak se snižuje. Je to stav snížené mentální a motorické aktivity. Během spánku se lidem zdají sny a to, jak se zjistilo cíleným buzením při výzkumu, i tehdy, když si po probuzení žádný sen nevybavují.
V průběhu spánku se vyskytují časové úseky, kdy mozek, navzdory převážně útlumovému charakteru spánku, intenzivně pracuje. Spánek nám zabere přibližně třetinu života. Rušení nebo neumožnění spánku vede k potřebě spánku mimo obvyklou dobu a k psychickým potížím, od mírných až po velmi závažné.
Délka spánku u člověka je individuální. Obecně se pro dospělé osoby uvádí 7–8 hodin, delší spánek může mít negativní dopady. Někteří lidé mají nicméně potřebu spánku odlišnou (kolísá od 4 až po 12 hodin spánku za den)
Lidé žijící tradičně a s minimálním vlivem civilizace spí průměrně 6,5 hodiny.
Co když ale chybí mozku důležitá součástka? Hormon, který řídí funkci na podporu spánku?
Melatonin je hormon produkovaný v epifýze, což je malá žláza uprostřed mozku. V současné době se melatonin používá jako přírodní prostředek na poruchy spánku, špatné usínání či jet lag. Je také zkoumán pro jeho účinky na další stavy, jako jsou deprese, úzkost a migrény.
Melatonin není ale jen hormonem spánku, je také velice silným antioxidantem, snižuje hladinu kortizolu (hormon stresu), zvyšuje přirozenou hladinu růstového hormonu, reguluje biorytmus, pomáhá imunitnímu systému v boji s infekcí, chrání mozek před zánětem a spoustu dalšího
dávkování melatoninu je 2 mg 1-2 hodiny před spaním, tzn. tabletu užijte cca v půl 9
- narušený rytmus spánku a bdění.
- poruchy usínání
- únava a denní ospalost.
- rozptýlení
- problémy se soustředěním.
- bolest hlavy.
- podrážděnost.
- malátnost
